Elektronická podoba kroniky

   Roku 1227 začínají první písemné zmínky o Březhradu. Tato vesnice byla koupená pro klášter Opatovický. Leží v lučinaté krajině u jižní hranice královéhradeckého okresu při náhoně, který se pod ní vlévá do Labe a při trati dráhy, která vede z Pardubic do Hradce Králové v nadmořské výšce 225m.
   Roku 1228 se Březhrad jmenoval prý Lhota Březhrad. Podle jednoho z pramenů se jméno Březhrad jež mělo se psáti Břehhrad, značilo ves založenou na místě kde byl břeh Labe ohražen proti vodním zátopám. V 15 stol. vyskytuje se již nínější název, v 16 stol. a ještě roku 1722 vedle názvu Březhrad užívá se též názvu Přehradí, což značí ves položenou před hrází. Další pramen tvrdí, že původní tvar zněl nejspíše Břežhrad od celého jména Břízův hrad...
   Roku 1228 dovolil král Václav I. opatovi kláštera opatovického a spolubratřím, aby mohli založit na pozemcích ves Lhotu řečeno Březhrad a na louce blízko ní mlýn, který prý stával nepochybně na potoku stěžerském. Březhradem vedla asi již od doby předhistorické stezka, která spojovala nýnější Hradec Králové s nýnějšími Pardubicemi.
   Když roku 1421 klášter opatovický byl vypálen a mniši benediktíni jej opustili, byly jeho statky rozchváceny.Březhradu se zmocnili Hradečtí.
   Až do roku 1530 vystřídala ves řadu majitelů. Tehdy ji zakoupilo město Hradec Králové, ale také jen nakrátko, neboť po roce 1547, kdy byla konfiskována, dostala se do vlastnictví Jana z Pernštejna. Od něj ji zase Hradec Králové roku 1548 koupilo zpět. Ve vlastnictví města zůstala až do roku 1848.
   Roku 1801 mlýn v Březhradě, který vznikl po založení Březhradského rybníku v době neznámé, náležel Janu Morávkovi, který jej prodal Josefu Duškovi. Ten byl jeho majitelem již roku 1805.
   Roku 1816 byl0 v Březhradě 24 domů, 131 obyvatel, hospoda a hájovna.
   Roku 1836 mlela se v mlýně cikorka.
   Roku 1849 přestal být Březhrad poddanou obcí panství hradeckého a stal se samostatnou obcí politickou.
   Roku 1860 byl mlýn znovu postaven, z něhož vichřice téhož roku odnesla střechu.
   Roku 1870 byla mlynářem Fr. Grégrem zřízena soukromá škola, která později byla zakázána. Potom chodili děti do školy v Opatovicích.
   Roku 1878 byla otevřena jednotřídní škola v nové budově, postavené roku 1877.
   Roku 1897 byla konána v Březhradě slavnost, při níž Dr. Juliu Grégrovi byla zasazena dle modelu sochaře Fr. Stránského zhotovená pamětní deska na mlýně, kde se narodil. Na desce kolem poprsí Dr. J. Grégra je jeho heslo: "Raději žalář a okovy, než volnost otroka" a pod tím nápis: "Zde narodil se 19.prosince 1831 Dr. Julius Grégr, slavný publicista a bojovník za práva lidu českého."
   Roku 1900 měl Březhrad 52 domů a 640 obyvatel.
   Za 1.světové války padlo v Březhrade 13 vojínů.
   Roku 1924 byl do obce zaveden elektrický proud.
   V okupaci bylo nasazeno 5 mladých lidí na práci v Německu a 3 v Protektorátě. Uvězněno bylo 7 občanů, všichni přežili.
   Při pochodech smrti nosili březhradětí občané věznům potraviny a oděv. Asi 70 zajatců se podařilo poblíž vesnice uprchnout a byli ukryti v místních rodinách. Zdravé muže převezli v noci odvážní občané přez Labe do vysokých lesů k partyzánům, jiné později do okolí Hlinska a k Havlíčkovu brodu.
   V roce 1976 rozhodnutím Okresního národního výboru v Hradci Králové byla tato obec připojena k městu Hradec Králové.